Ty bílé šaty,popelavé vlasy,
velké hnědé oči nad nimi dlouhé černé řasy,
už dlouho si neviděl tolik krásy.Však ta dívka nešťastná je,však nikomu si neztěžuje.
V srdci smutek a žal,
kdo jí její radost vzal?
Teď už jen u stromu stojí,
cizích hlasů se bojí.
Už jen vzpomíná jaké to bylo,
že se jí na tom Světě i líbilo.
Pak přišel on,její srdce do ruky vzal,
beze slova ho nakousky roztrhal.
Už jen u stromu navždy stojí,
její rány už se nezahojí.
Když podíváš se jí do očí,
vidíš jen zklamání,
pomoci už ji není...
ahoj pekny blog...na mojom je sutaz o modnu ikonu....hlasuj za koho chces!!!paa