Můj pejsek se jmenuje Tommy (budu ho psát jako Tomíček) a je to rasa Papillon. Toto jméno mu dal jeho pán v Dubaji.Tento pán mého Tomíčka koupil ve stanici chovných zvířat jako malé štěňátko a dal ho své manželce k narozeninám. Manželka toho pána ja Češka a občas jezdí za maminkou do ČR. Její manžel (ten co koupil Tomíčka) byl arab a pocházel ze Saúdské Arábie. Tomíček si u svých lidí žil docela dobřa, jeho pán ho neměl rád, ale nevšímal si ho a panička ho milovala. Ale později, když byly Tomíčkovi 2 roky, se manželům narodilo miminko. Od té doby začalo Tomíčkovo týrání. Nesměl vylézt z pelechu, protože podle toho hajzla roznáší bakterie a nakazil by mimino. Jakmile se Tomík zvedl a šel kamkoli, okamžitě po něm jeho pán hodil botu, nebo klíče, prostě cokoliv co měl po ruce. Jednou Tomíček dostal botou do zadku přímo do bederní páteře a začal pajdat na zadní nohu. Panička už to nemohla dál snášet a ani nechtěla, a tak když byla v Praze, nám ho potají dala. My jsme zrovna scháněli pejska, a tak jsme si Tomíčka vzali. Strašně se bál a i když byl se mnou venku a nad ním proletěla vrána, začal utíkat a kňučet. Myslel si, že jsem po něm něco hodila. Také jsme na jeho noze objevili jizvu a panička nám řekla, že tam dostal injekci a vykousal si to. Potom jsme šli s Tomíčkem na veterinu k pravidelnému očkování. Veterinářka se však pozastavila nad touto jizvou. Řekli jsme jí tedy, o co jde, ale ona řekla, že tam se žádné injekce nedávají a že takhle rovnoměrně si to žádný pes nevykouše. Prý tam chybí kus kůže a prý je to od nože. Veterinářka si myslí, že ho chtěl jeho bývalý pán zaživa stáhnout z kůže! Takovýchto jizev má Tomíček mezi chlupi ukryto po těle více. Dnes nám Tomík již plně důvěřuje a je miláčkem celé rodinny!
Fotka Tomíčka
