Štěstí je bacil, buď jeho nositelem.
Starajíce se o štěstí jiných, nacházíme své vlastní.
Abys měl aspoň kapičku štěstí, alespoň trochu toho nebe na zemi, musíš se smířit se životem, se svým vlastním životem - takovým, jaký je.
Štěstí vězí spíše ve všeobecném založení ducha a srdce, které se otevřou štěstí tak, jako mohou uchovat lidskou přirozenost, než v množství konkrétních šťastných momentů života. Spočívá spíše ve schopnosti přijímat tyto šťastné okamžiky. Nevězí v radosti, nýbrž v hravě lehké schopnosti přijímat radost, v odůvodněné naději nacházet radost kdykoli, ve zkušenosti, že necítíme žádné obecné znechucení nad věcmi, které zakládají štěstí druhých.

Mít rád lidi a milovat lidi to je celé tajemství a snad jediný recept na štěstí.
Kdykoli nás postihne neštěstí, nechává štěstěna potevřená dvířka pro lepší časy.
Plakat nad minulým neštěstím, to je nejjistější prostředek, jak si přivolat další.
Nemůžeme-li sdílet štěstí s druhými, je to jen poloviční štěstí.
Štěstí je mozaika složená z nepatrných malých radostí.
Zcela šťasten se necítí nikdo, ledaže by byl opilý.
Máš-li smůlu, pokouše Tě i slimák.