Pamatuju,když poprvé spatřila jsem tvoji tvář,
byl jsi jako anděl,nad hlavou svatozář.
Tvé nádherné hnědé oči uchvátili můj pohled,
však ty jsi mě jenom nachvíli zahléd.
Jen tvoje krásně dlouhé a popelavé řasy,
já vzpomínám na ty časy.
Když často lámal si mi srdce,
opravdu bolelo to velice.
Já milovala tě strašně moc,
se slzami v očích na tebe myslela den i noc.
Ty jsi mě neustále zraňoval,
pak toho strašně litoval.
Omlouval se:,,Já to tak nechtěl",
přitom tiše brečel.
Ale zlé časy už skončili,
od této části našeho života jsme už odbočili.
I když hádky jsou občas na pořádku,
věnuju tomu jen jednu řádku.
Já miluji tě víc než dokážeš si představit,
co k tobě cítím už opravdu nejde zastavit.
Vždy,když tě vidím,
úplně celá radostí šílím.
Nedokážu popsat radst v mém srdci,
asi neustálý smích na mém líci.
Jenom svoje pocity jsem ti chtěla popsat,
to je vše co jsem o tobě chtěla napsat.
Děkuji za to že jsi,
já nikdy nezapomenu to ti slibuji...